Simona, maminka tří dětí, zůstala sama poté, co ji opustil partner. Krátce na to ztratila i zaměstnání. Dlouhodobý stres a finanční nejistota se promítly do života celé rodiny. Pavlína, její třináctiletá dcera, měla potíže ve škole a konflikty s maminkou se stupňovaly. Honza, její bratr, hledal únik před rodinnými problémy v partě kamarádů, která ho však stahovala na špatnou cestu. Nejmladší čtyřletý Martin zase strádal nedostatkem pozornosti, což vedlo k častým záchvatům vzteku.

Na doporučení kamarádky, která již s našimi službami měla zkušenost, se Simona rozhodla požádat o pomoc.

Společně jsme začali hledat cestu zpátky. Simona dostala podporu při hledání nové práce. Aby Pavlína zvládla školu, začala ji každý týden doučovat naše dobrovolnice. Honzovi jsme pomohli najít nový zájem – parkour. Díky nadaci jsme mohli zajistit úhradu kroužku, který mu nejen otevřel dveře k pohybu, ale hlavně ho odvedl od špatné party.

Simona konečně začala věřit, že je dobrou matkou, a měla více času na svého nejmladšího syna Martina. Jeho chování se postupně zlepšovalo, protože maminka byla méně ve stresu a více přítomná.

V roce 2022 se na nás obrátila krajská nemocnice s žádostí o pomoc pro paní Sofii, která byla ve vážném zdravotním stavu. Matka čtyř dětí, ve svých čtyřiceti letech, čelila drtivé diagnóze – rakovině v terminálním stádiu. Její svět se zhroutil, když se jednoho rána probudila a nemohla chodit. Přestože bojovala se zoufalstvím, největší starost měla o své tři nezletilé děti.

Sofie, která chtěla pro své dcery jen to nejlepší, zařídila jejich dočasný pobyt v dětském centru, zatímco sama podstupovala léčbu v nemocnici. Když se však dozvěděla svou diagnózu – zhoubný nádor s metastázemi – uzavřela se do sebe a odmítala jakoukoli komunikaci. 

Před propuštěním z nemocnice jsme byli požádáni o pomoc a domluvili jsme první schůzku. Ta byla náročná, Sofie nejevila zájem o spolupráci a byla plná obav z budoucnosti.

Navzdory své situaci se Sofie rozhodla, že pro své děti udělá vše, co je v jejích silách, dokud může. Pomohli jsme jí vyřešit refinancování hypotéky na dům, aby její rodina nemusela řešit složité právní otázky po jejím odchodu. S jejími dětmi jsme hovořili o tom, co je čeká, až jejich maminka jednou nebude, a snažili jsme se je na tuto těžkou situaci připravit.

Její odhodlání bylo obdivuhodné. Jednoho dne jsme dostali zprávu, že Sofie byla hospitalizována. Krátce nato jsme se dozvěděli, že svůj boj prohrála. I když se její děti a rodina rozhodly již dále naši pomoc nevyužívat, její příběh zůstává připomínkou síly mateřské lásky a nezdolného odhodlání zajistit budoucnost svých dětí.