V naší společnosti stále převládá názor, že o nemocného člena rodiny by měla pečovat převážně žena, ať už manželka, dcera, snacha nebo švagrová. Je to možná proto, že mnoho lidí se domnívá, že muži by se nedokázali o svého blízkého postarat tak obětavě jako ženy. Ale není tomu tak. V naší praxi jsme se opakovaně setkali s případy, kdy syn nebo manžel dokázal poskytnout vynikající péči své matce nebo manželce.

Dobrým příkladem je příběh paní Anny, která před osmi lety prodělala mozkovou příhodu. Z nemocnice byla převezena do léčebny dlouhodobě nemocných, kam za ní denně docházel její syn Oldřich. Následky onemocnění byly tak vážné, že paní Anna zůstala upoutána na lůžko a byla jí navržena ústavní péče v domově důchodců. S takovým návrhem ale Oldřich nesouhlasil a rozhodl se, že si vezme maminku k sobě domů. Aby s ní mohl být celý den a řádně se o ni starat, odešel ze zaměstnání. Ale odborná péče v jeho schopnostech nebyla. Proto se začal zajímat o možnosti poskytování domácí zdravotní péče a obrátil se na Oblastní charitu Pardubice s žádostí o pomoc.

Po domluvě s praktickou lékařkou byly zajištěny každodenní návštěvy zdravotních sester u nemocné maminky. Sestřičky zajišťují u pacientky komplexní zdravotní péči, která spočívá v kontrole celkového stavu, převazech, polohování, prevenci proleženin a pomoci při hygieně dvakrát denně. Pravidelně také zdravotní personál provádí odběry krve a měření základních fyziologických funkcí. Za dobu, po kterou pardubická Charita zajišťuje zdravotní péči u paní Anny, se utvořil mezi ní, Oldřichem a sestřičkami téměř rodinný vztah. Díky obětavé péči syna a každodenním návštěvám sester může paní Anna zůstat doma se svými blízkými, v prostředí, které má ráda.